ČLÁNKY

Jak si vybrat nejlepší betu pro svou knihu (a vyhnout se těm nejhorším)

Jak vybrat správnou betu a vyhnout se nejhorším

Každý autor publikuje svou knihu se zdravou naději na nejlepší výsledek – 5ti hvězdičkové hodnocení, zářné komentáře, nekonečná ocenění, sprchu chvály, nemluvě o příčce na žebříčku bestsellerů!

„Vsaď se, že tam  tu moji věc najdeš!“ myslí si autoři. „Bude to příští Harry Potter!“

Bohužel většina autorů dělá jednu naprosto kritickou chybu, která jejich knihu odsoudí k záhubě ještě předtím, než se dostane vlastně kamkoli:

Nemají betačtenáře

Nebo spíše mají betačtenáře, ale ne ty správné.

Tohle je velký problém, protože betačtenáři nemají reprezentovat jen chování cílové skupiny vašeho příběhu, ale představují obecnou reakci diváctva a veřejného ohlasu. Teď si přiznejme, že většina autorů má křehké ego a chráníme ho volbou těch bet, kteří nás spíš podporují než lámou, což ovšem láme hlavně celý účel betačtenářů a jejich konání.

Ve chvíli, kdy je naše kniha opravdu venku, zmizí naše zkreslená realita vybudovaná s příspěním přívě těchto lidí. Nebudeme bestseller (a asi ani průměr). Takže do kterých skupiny lze bety rozdělit? Které jsou nejhorší? Jak to poznat

Nejlepší:

 

Buldoci

Když jim posíláte svůj text, ukliďte svoje sebevědomí někam do skříně. Jsou to parchanti, děvky, hajzlíci a zabijáci. Takováhle beta je Gordon Ramsay a Simon Cowell knižního světa a nemá žádné slitování. Ale je nedocenitelná.

Proč? Protože stejní lidé existují i ve skutečném světě a budou tu vaši věc číst taky. Takže sehnat si jednoho z nich, aby našel něco v každém odstavci, který jste zplodili, je preventivní úder proti všem hejtrům a zároveň cesta zpevnění vašeho příběhu. Jasně, občas se nechají unést a zajdou moc daleko, ale lepší hodně zpětně vazby než málo.

 

Zbožňující fanoušek

Tahle osoba miluje cokoli, co vám odpadne od prstů i tehdy, když je to totální bulšit. Myslí si, že prdíte duhu a serete zlato. Neberte jejich ohlas příliš vážně, ale je tak nějak nezbytný. Jejich neutuchající podpora je zásobárnou vaší motivace, když jste na dně, a pomáhá zase uvěřit, že vaše dílo bude megahit.

Umí navíc fungovat jako honáci dobytka – kdykoli ztrácíte rytmus, člověk tohohle typu vám připomene, že v tom psaní přece jen něco je a máte se zase vrátit k mlácení do klávesnice. 

 

Editor

Gramatičtí náckové. Vyberou totální sračky ze všeho, co napíšete – „Tady má bejt čárka; první písmeno po uvozovkách je vždycky malý.“ – ale pro autora, který to myslí vážně, jsou nutností. I když nemusí znát strukturu příběhu, znají strukturu psaného jazyka. Vyleští váš projev, takže je připraven přistát celkem bez obav nakladateli v mailu.

Nicméně ani oni nejsou imunní vůči lidským chybám, takže je ideální mít jich několik, aby se jejich aktivita vzájemně překrývala.

TIP: Ne každý k ním má přístup nebo peníze na profi korekturu, ale učitelé češtiny jsou dobrá náhrada.

 

Čtenář

„Moment, potřebuju někoho, kdo čte knihy, aby si přečetl mou knihu? Není to zbytečné?“ zeptáte se asi. A máte pravdu, jenže tady to jde hlouběji. Potřebujete tlupu čtenářů – jak vaši cílovku, tak mimo ni.

Pokud píšete například paranormální upírskou romanci, vaše publikum budou asi náctileté díky, takže potřebujete vzorek této skupiny. Ale vždycky jsou tu zvláštnosti. Stmívání četly také maminky ve středním věku a fandové Harryho Pottera kříží celé spektrum od seniorů po malé děti.

Potřebujete lidi všech věků, pohlaví, ras, sexuálních orientací a různého vkusu. Dělejte si poznámky ohledně jejich reakcí a komu se to líbilo nejvíc. Pokud svoji cílovku dosud neznáte, může vám tohle pomoct.

Poznámka: Dejte si pozor, aby jejich názor a feedback k něčemu byl.

 

Kritik

Rozdíl mezi kritikem a editorem je, že kritik zná příběh. Zná vývoj postav, zápletku, tempo textu, symboliku, morální argumentaci, téma, dialogy a stavbu světů – zkrátka všechno, co dává dohromady skvělý příběh.

Tihle lidé jsou vzácní. Kdykoli je můžete najít, lovte je jako Kameny nekonečna a držte si je nablízku. Vyrobí z vašeho příběhu hit s vlastní komunitou stejně jako vám pomůžou vyhrát ceny nebo uznání profesionálů. Posunou knihu z komerčního hitu ke kultovní klasice nebo rovnou mistrovskému dílu.

 

Je tu také několik typů lidí, kterým své texty rozhodně neposílejte…

Nejhorší bety:

 

Duchové:

Někteří lidé vám řeknou, že si to přečtou, ale nikdy to neudělají, nebo si přečtou část a nikdy to nedokončí, případně dokončí, ale nikdy vám nic nepošlou zpátky. Tak jako tak jsou k ničemu. Nevyleze z nich použitelná zpětná vazby, která by vás někam posunula.

Odstříhněte je. Nemůžete říkat, že máte k dispozici 6 bet,když jen 4 z nich vám probírají texty pravidelně. Tohle by mělo být celkem zřejmé, ale někteří autoři sbírají desítky bet, ale nedostává se jim plné vazby na obrátku. Neplýtvejte svým časem a tohle opravdu odstřihněte.

 

Beta křesílková přirovnávací

„Myslím že (jméno libovolného slavného autora) by to napsal takhle,“ je jejich oblíbený komentář. Někdy je to Rowlingová, někdy Tolkien nebo Vonnegut. Třeba i Patterson, Grisham, Nora Roberts, to je úpně jedno.

Tato naprosto prázdná přirovnání ničemu nepomáhají. Na ničem z toho nezáleží, protože vy nejste ten konkrétní autor. Když píšete, musíte zapomenout na bestsellery a na klasiku. Piště tak…jak píšete vy, ne jako někdo jiný. Ano, psaní tímhle stylem je fáze procesu učení se psaní (jak uvádí i Rowlingová), ale je to jen fáze a po nějaké době se z ní potřebujete vymotat.

A když se tyhle bety nesnaží překroutit váš text v knihu svého oblíbence, přetočí ji ve svou vlastní knihu a doporučují to, co by se jim tam samotným líbilo, ale nedává přitom v textu žádný smysl.

Na rozdíl od toho skutečná beta ví, co chcete říct svým dílem, jaký mám mít dopad na další lidi a pomáhá vám vytvářet tenhle váš vlastní obraz, ne jejich a ne někoho jiného.

Podstatou je, že pokud se z vás beta snaží udělat někoho jiného, odstříhněte ji. Udusí váš hlas, styl a všechno ostatní.

Cizinci

Když říkám cizinci, myslím cizinci. Možná jsem paranoidní a bojím se, že někdo ukradne mou práci, ale řekl bych, že tohle je univerzální strach autorů. Proto dává smysl nedávat svoje věci hnedka někomu, s kým jste nikdy předtím nekomunikovali, zvláště pokud zatím nemá ochrannou známku.

Poznámka: Tento typ bety a varování nedává vzhledem k velikosti tuzemské obce a kvalitě většiny věcí začínajících autorů moc smysl, nicméně je fajn připomenout si trochu zdravé opatrnosti.

Jestli se Vám příspěvek líbil a byl pro Vás užitečný, podělte se o něj a dejte galskému bohu Ogmiovi like;-)

Zdroj

No votes yet.
Please wait...

Zanechte komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *