ČLÁNKY

O objektivitě symbolů aneb Zombíkům radši sekejte hlavy

“Fear is in the eye of the beholder.”

K tématu tohoto článku mě dovedl následující vědecký vtip s blíže nespecifikovaným upírem.

“Měsíc nemá žádné vlastní světlo, odráží to sluneční.” (Jak může věda zachránit životy.)

Tohle vtipné využití dosti zajetého omylu nám snadno otvírá obecnější rovinu týkající se symbolů a symboliky. 

Lovci duchů a jim podobní

Ať už jsou to zombie, přízraky, upíři nebo jakákoli jiná nadpřirozená verbež, máme zafixováno, že jim škodí určitá skupina materiálů nebo pomůcek. Česnek (neboli židovská vanilka), denní světlo, stříbro, kříže. U toho posledního stačí zkřížit dva klacky (tedy v ideálním případě baseballovou pálku a brokovnici) a máte vystaráno. Ale opravdu máte?

Úvodní citát článku znamená, že “strach je v oku pozorovatele” a vztahuje se i na krásu. Nic není totiž objektivně krásné nebo děsivé samo o sobě. Jde jen o to, jaký status tomu jako lidé přikládáme, co máme jako standard a jak se od něj dotyčná věc odchyluju. V případě krásy máme nějaký zajetý ideál a míra odchýlení od něj způsobuje v našem vnímání ošklivost. Všechny tyto struktury existují jen v našich hlavách jako zažité a někdy někým osvětlené a vysvětlené koncepty.

Ve jménu…

Stejně tak jsme si navykli, že určitá skupina symbolů, které obecně uznáváme jako esenci dobra, čistoty nebo čehokoli obdobného řekněme neposkvrněného, musí zákonitě škodit bytostem, které vnímáme jako založené na opačném principu. Satan nebo ďábel vznikl odchýlením se od Boha a božského principu. Tím pádem ho vyžene či zraní Bible, svěcená voda, hostie, mešní víno nebo jakýkoli jiný atribut nabitý mocí božského majestátu.

Problém by mohl být trochu v tom, že tahle čistota a svátost existuje prakticky kompletně jen v našich hlavách a protější straně může být úplně u prdele. Veškeré rituály, postupy a návody na posvěcení něčeho jsou jen z generace na generaci předávané postupy, které v našich očích dělají předmět nebo osobu nějak zvláštní a výjimečnou. Pokud by totiž například náboženské  symboly byly zcela univerzálně platné, nebyla by potřeba vlastně žádná misijní činnost. Kdokoli by viděl kříž nesený knězem, by okamžitě poznal, o co jde. Pravda, zřejmě i člověk naprosto nedotčený naším civilizačním konceptem se například při pohledu na vesnické procesí a faráře nesoucího kříž zarazí. Ne ovšem kvůli rozeznání křesťanských znaků, ale jednoduše pro to, že jde o něco pro něj neznámého. A třeba takoví asijští upíři “jiangshi” se zastavují kupříkladu zvednutím prahu (aby nepřekročili) a pak zaměstnají počítáním rýže nebo mincí. O nějakém kříži v životě neslyšeli.

Ať to dává smysl…

“It´s not making any sense…”

libovolný vyšetřovatel v americkém seriálu

Protože tito tvorové spadají apriorně do nadpřirozených žánrů – respektive žánr přechází do nadpřirozena díky jejich přítomnosti – máte zde jako autoři/rky poměrně volné pole působnosti. Nevyhnete se ale zdůvodnění (tzv. “fluff” ) toho, proč konkrétní prostředek způsobuje konkrétní bytosti konkrétní efekt. A formulace “protože je to fantasy” neobstojí. Fantastika neznamená rezignaci na logiku a vnitřní integritu.

Od Drákuly používaný princip svatých věcí jako obranného prostředku dává smysl možná u světla, česneku nebo stříbra, protože by mohly působit na chemicko-fyzikálním základu podobně jako například solárium způsobuje uměle opálení pokožky. V symbolické rovině jde z našeho pohledu o nástroje přinášející očistu. Ale proč? Protože nám někdo řekl, nebo jsme se někde dočetli, že to tak je a že je takhle braly i tisíce lidí před námi. Otázkou pak je, jestli to někdo řekl i těm upírům a zombiím..upír by to možná vzal v potaz, ale zombie – ruku na srdce – jsou většinou tupé jak dlabaný necky. Takže na ně možná radši tu sekeru, ok?

Ogmios děkuje Janě “Elinor” Poláčkové a Lucii “Sombře” Lukačovičové za bleskovou konzultaci  článku a obohacení slovníku:-)

No votes yet.
Please wait...

Zanechte komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *